Tábor odstartoval pracovním pohovorem, abychom si ověřily, že jsou účastnice tábora vhodnými adeptkami na pozici detektiva v naší detektivní kanceláři NA HRANĚ. Budoucí detektivky nejprve podepsaly smlouvu, aniž by tušily, že obsahuje řadu úsměvných a absurdních pravidel, a poté nastoupily do detektivního výcviku. Ten prověřil jejich schopnost spolupracovat, logicky uvažovat, zachovat chladnou hlavu i překonávat fyzické překážky, protože správný detektiv musí být zdatný ve všech zmíněných oblastech. Získané dovednosti pak využily při řešení jednotlivých případů, které se postupně skládaly do jedné velké skládačky.
Po úspěšném absolvování výcviku se rozběhlo samotné vyšetřování. První případ se týkal zmizelé ručičky z hodin na radnici. Díky dedukci a pečlivému pátrání se podařilo zvolit pachatele ze třiceti podezřelých, který při výslechu prozradil, že pracuje pro neznámou ženu. Brzy se ukázalo, že ale nejde o ojedinělý incident. Další stopy vedly k únosu alchymisty, jehož bylo potřeba vypátrat podle nalezené mapy a stop ukrytých v terénu. Následovalo pátrání po ztraceném telefonu, jehož nalezení přineslo nové indicie. Zprávy nás nakonec zavedly až k případu odcizené kličky z vodárny, kde bylo kromě vyšetřování potřeba opravit i popraskané vodovodní potrubí. Postupně začalo být zřejmé, že všechny případy spolu souvisejí a za jejich pozadím stojí jediná osoba.
Rozuzlení přišlo až v závěru týdne. Tajemnou organizátorkou všech krádeží byla holčička Štěpánka, která se snažila pomocí sestrojeného stroje času zjistit, proč její tatínek před lety plakal. Rozhodly jsme se jí pomoct a časem cestovat s ní. Cestování ale přineslo řadu omylů, od pravěku až po návštěvu vzdálené budoucnosti, než se podařilo dostat do správného okamžiku minulosti a setkat se s tatínkem. V ruce držel dopis, ale než jsme mu ho stihly vzít, chytil o svíčku a shořel. Tatínek se zoufale rozplakal a my musely zpátky. Vrátily jsme se ještě jednou a tentokrát mu dopis včas vzaly. A co na vzkazu stálo? To se zeptejte některé z účastnic 🙂
Jelikož se nám podařilo případ úspěšně vyřešit, byly všechny účastnice slavnostně pasovány na detektivky a Štěpánka slíbila, že všechny ukradené věci vrátí.
I když se její činy mohly zdát na první pohled špatné, vedly k něčemu dobrému, bylo to ale zkrátka NA HRANĚ.
