Velikonoce jsme letos v žabovřeské farnosti v Brně prožili opravdu naplno. Během několika dní se u nás vystřídala spousta různých setkání a událostí a kostel byl plný života víc než obvykle. Bylo fajn vidět, kolik lidí si našlo čas přijít a být spolu.
Všechno začalo na Zelený čtvrtek večerní bohoslužbou, která připomíná poslední večeři Ježíše s učedníky. Nechyběl ani obřad umývání nohou, který vždycky působí silně a připomíná, že jde hlavně o vztahy a ochotu být tu jeden pro druhého. Po mši se pak část lidí ještě zdržela v tichu v kostele.
Velký pátek měl letos trochu jiný rytmus. Dopoledne patřilo dětem – proběhly dětské pašije pro děti zhruba od 5 do 15 let. Bylo hezké sledovat, jak se zapojují a jak jim celý příběh dává smysl jejich vlastním způsobem. Odpoledne pak následovaly samotné obřady, které už byly klidnější a spíš vedly k zastavení a zamyšlení.
Na Bílou sobotu se všechno chystalo na večer, kdy proběhla velikonoční vigilie. Začínalo se venku u ohně a pak se postupně přešlo do kostela, který se z temného prostoru postupně rozzářil světlem.
Neděle Zmrtvýchvstání Páně už byla vyloženě slavnostní a radostná. Stále ve mě rezonují slova z kázání Jirky Baláše – ať opustíme své temné hroby a vyjdeme ven. Ježíš také nezůstával v temném studeném hrobě, ale potkal se s učedníky už mimo hrob. Tak nám všem přeji, ať nezůstáváme v našich niterných hrobech, ale máme dost odvahy z nich vyjít ven na světlo.
Zároveň Jirka zmiňoval, že Velikonoce nejsou jen o tom jednom týdnu, kdy se to všechno stalo. Velikonoce bychom měli prožívat celý rok. Připomínat si, že je tu Někdo, komu na nás opravdu záleží a kdo nás má rád víc, než si vůbec umíme představit.
Celé Velikonoce tak u nás nebyly jen o jednotlivých obřadech, ale hlavně o setkáních, atmosféře a lidech. Právě to dělá tyhle svátky tak důležité – že dávají prostor zpomalit, být spolu a prožít něco, co přesahuje běžné dny.
Ráda bych poděkovala všem, kteří přispěli k přátelské a důstojné atmosféře těchto dní. Poděkování patří také našim fotografům – Dušanu Kadlecovi a Petru Klangovi za zachycení těchto krásných okamžiků.
Fotky od Dušana můžete shlédnout na webu clovekavira.cz. Spoustu z jeho i Petrových fotek přikládám do galerie níže.
Za PR tým
Tereza Doležalová
