Světlo, hudba a společná radost!
Svatý Martin k nám opět přijel na koni – a přesto bylo letos všechno trochu jiné. Podvečer začal v amfiteátru, kde se děti s rodiči rozehřály zpíváním písniček s našimi muzikanty. Vzduchem se nesla hudba, která rozhýbala malé i velké.
Nechyběla ani legenda o Martinovi a žebrákovi – tentokrát v podání živých herců, kteří příběhu dodali tiché poselství o lidskosti a ochotě podělit se.
Za zvuku bubnů pak dorazil Martin se svou šermířskou družinou. Předal dětem světlo ze své louče a jakmile se rozsvítil první lampion, amfiteátr se teple rozzářil. Martin se s dětmi rozloučil a vydali jsme se společně na lampionový průvod. Před střediskem si každý mohl zblízka prohlédnout martinského koníka.
Cesta pokračovala na Stezku světla s citáty, které letos ozdobily obrázky dětí z výtvarného kroužku. Světýlka i dětská tvorba vytvořily tajemnou atmosféru, která k Martinské slavnosti patří.
Na konci stezky čekal na každé dítě martinský rohlíček, připomínka toho, že největší radost přichází ve chvíli, kdy se o něco podělíme. Na dvoře mezitím čekalo občerstvení a rodiče si mohli odnést domů i láhev svatomartinského vína.
Světýlka rozzářila naše Středisko! Podpořte sv. Martina na jeho další pouti…
Máme velkou radost, že milovníci lampionů a světýlek k nám míří ve velkém počtu jako každý rok. I letos si po rozeznění zvonů s námi můžete připomenout Legendu o svatém Martinovi.
Ta vypráví o římském vojákovi s velkým srdcem. Ten jednoho chladného zimního dne potkal u městské brány žebráka, který se třásl zimou. Martin neváhal, rozťal svůj vojenský plášť mečem napůl a jednu polovinu vymrzlému chudákovi daroval. Té noci se Martinovi ve snu zjevil Ježíš, oděný právě do té poloviny pláště, a poděkoval mu za jeho dobrotu. Tento zážitek Martina hluboce změnil a brzy poté opustil vojenskou službu. Dal se pokřtít a zasvětil svůj život víře a pomoci lidem. Později se dokonce stal biskupem. Byl známý svou skromností, zázraky a neúnavnou péčí o chudé. Zemřel 11. listopadu, kdy si jej lidé dodnes připomínají. Legenda o něm nám připomíná sílu soucitu, víry a prosté lidské dobroty.
Naše slavnost je zdarma, ale místo dobrovolného vstupného, můžete přispět na chvilku klidu v dopoledním Klubíku, který už zachránil nejednu maminku, tatínka, prarodiče nebo pěstouna. Pokud zrovna máte plné ruce práce se svými prťaty nebo si ještě živě pamatujete, jak jste své kafe pili zásadně studené, podpořte Klubík zde!
A pokud naopak potřebujete zachránit a chvilku si popovídat s někým s výškou nad jeden metr, dopolední Klubík je tady pro vás každé úterý a pátek.
