Milí přátelé a kamarádi,
musím vám to napsat na rovinu – čeká mě odchod do důchodu. A upřímně… není mi z toho lehko.
Jsem věrný služebník Salesiánského střediska mládeže a už téměř 20 let vozím děti, jejich věci, jejich dospěláky a celou střediskovou výbavu, kam je potřeba. Za tu dobu jsem toho zažil víc, než bych sám čekal. Animátoři, pedagogové, vedoucí i děti – všichni mě berou skoro jako člena rodiny. Jenže já cítím, že mi pomalu dochází dech. A pravda je taková, že další technickou už určitě neudělám. Je čas hledat náhradu.
A protože jsem v tomhle profík, vím přesně, jak by měl můj nástupce vypadat. Měl by být spolehlivý parťák, mít rád děti (to je u salesiánů samozřejmost) a hlavně zvládnout odvézt až osm lidí najednou. A to není všechno – občas je potřeba, aby zapomněl na pohodlí a nechal sedačky odpočívat doma a naložil víkendové hry, zásoby jídla na týdenní tábor někde v lesích nebo výstavní exponáty až po střechu.
Nedávno jsem na štěstí narazil na vážného kandidáta – nebo spíš kandidátku. Má všechno, co má mít. Jmenuje se Toyota Proace Verso. A díky kamarádům z Toyoty mám i malou výhodu – místo 1 110 000 Kč zaplatím „jen“ 850 000 Kč. Za to jim patří velké díky.
Ale teď už opravdu nastal čas vyrazit na poslední cestu…Pomůžete mi? „Servisní“ příspěvky najdete níže, případně se můžete podívat na celou sbírku.
Můj motor se tetelí blahem nad Vaší štědrostí a vděčnost mi zahřívá katalyzátor,
Váš Transit
